Město Kaplice - Oficiální internetové stránky
www.mestokaplice.cz

Zprávy a články - Historie
1. dubna 2009
Židé v Kaplici do roku 1910

Takzvaný „familiánský zákon“ z roku 1772 diskriminačně reguloval přirozený přírůstek židovského obyvatelstva a přesně stanovil počet 8.541 židovských rodin, které směly v Čechách pobývat. Podle tohoto zákona získali Židé, v té době ženatí či ovdovělí, právo pobytu a „inkolát.“ Toto právo přecházelo na prvorozeného syna, který jediný se směl oženit a mít rodinu. Ostatní děti se mohly provdat nebo oženit do ciziny. Familiánské místo mohly získat teprve po uprázdnění některého z nich úmrtím. Za císaře Josefa II. se povolený počet rodin mírně zvýšil na 8.600 pro celé Čechy. Židovské domy byly od roku 1771 popisovány římskými čísly, na rozdíl od domů obývaných křesťany, které byly popsány arabskými čísly.

 

Roku 1781 byla zrušena různá diskriminační opatření, kterými se Židé měli odlišovat od křesťanů. Byla to nařízení, která se týkala oblékání, nošení židovského znamení nebo židovského rukávce, zákaz opouštění domu před ukončením křesťanské mše o nedělích a svátcích a odvádění roční „židovské daně.“ Dále bylo Židům povoleno vyučit se a provozovat řemesla a získávat vzdělání. Jejich integrace byla podpořena zákazem používáním hebrejského nebo židovského jazyka v úředních i obchodních listinách a pozměňování jmen.

 

Patentem z roku 1787 nařídil Josef II. Židům německá rodná jména i příjmení. Každý židovský otec, poručník a svobodný muž musel pro sebe a svou rodinu zvolit příjmení. Patent obsahoval i seznam 109 mužských a 35 ženských povolených rodných jmen. Nejchudší Židé, kteří nemohli platit žádné daně, neměli pro Rakousko-Uhersko žádnou cenu. Stávali se pak velmi často prvními obětmi při vypovídání židovských komunit.

 

Roku 1793 se konal od 17. ledna do 17. března soupis Židů. V Kaplici byli v té době zapsány pouze dvě rodiny Židů a to rodiny Blochů a Rindrů. Zákon z 21. 3. 1890 řešil uznávané „židovské obce“ a vymezil jejich rovnoprávné postavení ve společnosti. Podle tohoto zákona byly stanoveny obvody „židovské obce,“ které muselo tvořit nejméně 30 členů. Řádný chod a správa židovské obce vyžadovaly zřízení a spravování zařízení včetně rabínů pro uspokojování náboženských potřeb věřících. Finanční prostředky na činnost a provoz židovské obce byly získávány hlavně z příspěvků členů, z darů, nadací a poplatků za náboženské úkony. Zákon ukládal, aby v každé židovské obci působil nejméně jeden rabín.

 

Kaplice patřila hluboko do minulosti do židovské obce Rožmberk nad Vltavou a sválení nových stanov dle zákona z roku 1890 bylo provedeno 9. září 1896. Nový obvod židovské obce Rožmberk tvořilo území politického okresu Kaplice s výjimkou Nových Hradů a byly vyjmuty dosavadní rakouské obce Rainbach a Rohrbach. V letech 1893 až 1897 byl představeným židovské obce v Rožmberku Adolf Sternschein. Po jeho rezignaci se v zastupování židovské obce v Rožmberku vystřídali Friedrich Sternschein, Ignác Offner, Sigfried Holzbauer a od roku 1911 kaplický advokát JUDr. S. Kopperl. Ve funkci rabína židovské obce Rožmberk se od roku 1896 postupně vystřídali Dr. M. Rachmuth, Šimon Willinger, Markus Ziegler, Mojžíš Margel, Filip Lederer a od roku 1909 dr. Leopold Gottselig. V roce 1902 pobíral rabín v Rožmberku roční plat 1.200 korun a k dispozici měl i byt. Obec spravoval pětičlenný výbor a desetičlenné zastupitelstvo v tříletém volebním období.

 

Židovská obec Rožmberk nad Vltavou měla v roce 1902 v 13 místech politického okresu Kaplice celkem 55 židovských rodin a v nich 194 osob. Nejvíce Židů bylo v Rožmberku, kde bylo 16 rodin a 46 osob. Kaplice měla v roce 1902 8 židovských rodin a v nich 29 osob. Největší počet židovských rodin se věnoval obchodu. V Kaplici působil v tu dobu židovský lékař a židovský advokát. Není proto divu, že na přelomu 19. a 20. století vznikaly mezi Rožmberkem a Kaplicí spory o sídle židovské obce. Někteří Židé z Kaplice, vedeni kaplickým advokátem JUDr. Maxem Kaufmannem, se nemohli smířit s tím, že sídlem židovské obce je Rožmberk a ne Kaplice. Poukazovali na odlehlost Rožmberka a jeho obtížnou dostupnost zejména v zimě.

 

Napětí se stupňovalo a vyvrcholilo v roce 1901 podáním žádosti na zrušení židovské obce Rožmberk a přičlenění jejího území k židovským obcím v Č. Budějovicích a v Č. Krumlově. Tento návrh však byl odmítnut, protože v Rožmberku byla synagoga, hřbitov i rituální lázeň. V Kaplici sice existovala soukromá modlitebna, ale většina Židů z Kaplice o svátcích navštěvovala synagogu v Rožmberku. Zrušení židovské obce v Rožmberku se sice M. Kaufmannovi nepodařilo, ale v roce 1910 byla obec přeložena do Kaplice a židovská obec nesla nový název. Židovská náboženská obec Rožmberk nad Vltavou se sídlem v Kaplici.

 

František Schusser

Zobrazit všechny články rubriky:
Historie
[ Úvodní stránka ]     [ Vytisknout ]
 
ePUSA - Elektronický portál územních samospráv  
Copyright © 2011 - 2018  ·  Město Kaplice  ·  Všechna práva vyhrazena
Robert Sedlák  -  Váš osobní Webmaster   ·   webmaster.robertsedlak.cz