Podnikání v režimu živnostenského zákona

Definice živnosti

Dle ust. § 2 živnostenského zákona je živností soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.


Všeobecné podmínky provozování živnosti dle ust.§ 6 odst. 1 živnostenského zákona

  • plná svéprávnost, kterou lze nahradit přivolením soudu k souhlasu zákonného zástupce nezletilého k samostatnému provozování podnikatelské činnosti,
  • bezúhonnost.
Druhy živností
  • ohlašovací řemeslné (příloha č. 1 živnostenského zákona), kromě splnění všeobecných podmínek je požadováno doložení odborné způsobilosti (např. vyučení v oboru nebo praxe),
  • ohlašovací vázané (příloha č. 2 živnostenského zákona), kromě splnění všeobecných podmínek je požadováno doložení odborné způsobilosti dokladem uvedeným v této příloze,
  • koncesované (příloha č. 3 živnostenského zákona), kromě splnění všeobecných podmínek je požadováno doložení odborné nebo jiné způsobilosti dokladem, uvedeným v této příloze, doložení stanoviska orgánu státní správy podle druhu koncese,
  • ohlašovací volná (seznam oborů je v příloze č. 4 živnostenského zákona), pro provozování je požadováno pouze splnění všeobecných podmínek provozování živnosti.
Další informace
  • Oprávnění provozovat živnost vzniká dnem ohlášení živnosti, u koncesovaných živností vzniká oprávnění provozovat živnost dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese.
  • Podnikatel může ohlásit živnost u jakéhokoliv obecního živnostenského úřadu v ČR, byla zrušena místní příslušnost.
  • Živnostenský úřad přidělí podnikateli identifikační číslo osoby (dále jen „IČO“), pokud již není přiděleno. Jednomu podnikateli lze přidělit jedno IČO pro všechny druhy podnikatelské činnosti. Právnická osoba, která má povinnost zápisu do veřejného rejstříku, získá IČO (pokud jí již dříve nebylo přiděleno) zápisem do tohoto rejstříku.
  • Podnikatel může provozovat více živností, musí však pro každou z nich získat živnostenské oprávnění.
  • Podnikatel se prokazuje výpisem ze živnostenského rejstříku. Podnikatelé, kteří získali živnostenská oprávnění podle staré právní úpravy účinné před 1.7.2008, se mohou též prokazovat živnostenským listem, koncesní listinou, výpisem ze živnostenského rejstříku nebo osvědčením nahrazujícím živnostenský list, a to do doby vydání prvního výpisu ze živnostenského rejstříku. Tento výpis vydá živnostenský úřad na žádost podnikatele nebo na základě oznámení první změny v údajích ohlášení živnosti.
  • Přerušení provozování živnosti je právem podnikatele, nikoli jeho povinností.  Provozování živnosti lze přerušit dnem doručení oznámení nebo pozdějším datem uvedeným v oznámení, vždy však na dobu určitou, maximální délka přerušení není stanovena, provozování živnosti však nelze, dle živnostenského zákona, přerušit zpětně. V době přerušení provozování živnosti je podnikatel zbaven některých povinností, které jsou taxativně uvedeny v živnostenském zákoně (např. v době přerušení živnosti není povinen splňovat podmínky odborné nebo jiné způsobilosti).
  • Změny údajů stanovených pro ohlášení živnosti je nutné oznámit do 15-ti dnů od jejich vzniku. Živnostenskému úřadu se neoznamují změny, které byly již dříve zapsány do obchodního rejstříku, změny zapsané v základních registrech nebo v informačním systému evidence obyvatel (pokud je podnikatel občanem ČR), anebo v informačním systému cizinců (pokud je cizincem). Od 1.8.2010 tak není povinností oznamovat např. změnu příjmení či trvalého bydliště.
  • Oznámení zahájení a ukončení provozování živnosti v provozovně je nutné předem oznámit živnostenskému úřadu.

Správní poplatky

 

Jednání

Výše správního poplatku

Ohlášení živnosti při vstupu do živnostenského podnikání

1.000 Kč

Přijetí žádosti o koncesi při vstupu do živnostenského podnikání

1.000 Kč

Další ohlášení živnosti

500 Kč

Přijetí další žádosti o koncesi

500 Kč

Změna rozhodnutí o udělení koncese

500 Kč

Vydání rozhodnutí o schválení odpovědného zástupce pro koncesovanou živnost

500 Kč

Vydání výpisu z živnostenského rejstříku po provedení oznámené změny

100 Kč

Přijetí podání kontaktním místem veřejné správy podle § 72 živnostenského zákona

50 Kč

Vydání úplného nebo částečného výpisu z živnostenského rejstříku na žádost

20 Kč (za každou stranu)

Vydání sestavy z živnostenského rejstříku na žádost za údaje o jednom podnikateli

5 Kč

                                                                                                                                                                                                  Zdroj: vlastní zpracování

Správní poplatky při elektronickém podání

Jedná se o slevu na poplatku dle ust. § 9 zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, kdy správní úřad sníží poplatek o 20 %, nejvýše však o 1.000 Kč, pokud je žádost nebo jiný návrh k provedení úkonu podán na elektronickém formuláři, který umožňuje automatické předvyplnění údajů (tzv. interaktivní formulář), a který byl zveřejněn prostřednictvím Ministerstva vnitra.

Interaktivní formulář dle ust. § 4 odst. 3 zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nazvaný „Jednotný registrační formulář“, je umístěn na webovém rozhraní Ministerstva vnitra v transakční části Portálu veřejné správy – Portálu občana.

Ohlašovatel či žadatel musí před přihlášením a vyplněním formuláře provést elektronickou identifikaci podle zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.

Formulář je jednotný a není tedy důležité, zda jde o formulář Ministerstva vnitra či Ministerstva průmyslu a obchodu.


Jednání

Výše správního poplatku

Ohlášení živnosti při vstupu do živnostenského podnikání

800 Kč

Přijetí žádosti o koncesi při vstupu do živnostenského podnikání

800 Kč

Další ohlášení živnosti

400 Kč

Přijetí další žádosti o koncesi

400 Kč

Změna rozhodnutí o udělení koncese

400 Kč

Vydání rozhodnutí o schválení odpovědného zástupce pro koncesovanou živnost

400 Kč

Vydání výpisu z živnostenského rejstříku po provedení oznámené změny

80 Kč

                                                                                                                                                                                             Zdroj: vlastní zpracování


Předmětem správního poplatku není změna oboru činnosti živnosti volné, přerušení provozování živnosti, pokračování v provozování živnosti a ohlášení nebo zrušení provozovny.


Základní otázky a odpovědi


1. Provozuji živnost ohlašovací volnou s předmětem podnikání "Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1-3 živnostenského zákona", obor činností "Velkoobchod a maloobchod". Nyní bych rád provozoval další obor živnosti volné. Mám povinnost tuto změnu oznamovat živnostenskému úřadu?

Dle ust. § 28 odst. 1 živnostenského zákona je podnikatel oprávněn provozovat živnost volnou v úplném rozsahu, tedy všechny obory činností náležejících do živnosti volné, aniž by je měl zapsané v živnostenském rejstříku. V uvedeném případě může podnikatel provozovat např. zprostředkování obchodu a služeb, aniž by změnu oznamoval. Je však doporučeno oznamovat změnu oborů činností živnosti volné. Na základě oznámené změny, která nepodléhá správnímu poplatku, je vydán nový výpis ze živnostenského rejstříku, kterým lze prokazovat konkrétní vykonávanou činnost (příslušné obory činností živnosti volné). Pokud by podnikatel hodlal vykonávat činnost, která je předmětem živnosti řemeslné, vázané či koncesované (tedy nejedná se o rozšíření oborů činností živnosti volné), pak je nutné živnost ohlásit či požádat o koncesi, jinak by se podnikatel dopouštěl neoprávněného podnikání. 

 

2. Byl jsem pravomocně odsouzen, mohu ohlásit živnost?

Bezúhonnost, jako všeobecnou podmínku provozování živnosti, musí splňovat podnikatel (fyzická osoba) a osoba, která plní funkci odpovědného zástupce. Za bezúhonnou se pro účely živnostenského zákona nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním, anebo s předmětem podnikání, o který žádá nebo který ohlašuje, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena. Bezúhonnost bude posuzovat obecní živnostenský úřad, u kterého se živnost ohlašuje.


3. Hodlám ohlásit nyní živnost, ale chci začít podnikat až za 2 měsíce, je to možné?

Oprávnění provozovat živnost vzniká právnickým osobám již zapsaným do obchodního rejstříku, právnickým osobám, které se do obchodního rejstříku nezapisují, a fyzickým osobám u ohlašovacích živností dnem ohlášení, pokud ohlášení živnosti bylo bez závady a ohlašovatel splnil veškeré podmínky stanovené zákonem. U koncesovaných živností vzniká oprávnění dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese, pokud byly splněny veškeré náležitosti. Právnickým osobám nově založeným nebo zahraničním fyzickým osobám, které hodlají na území ČR provozovat živnost prostřednictvím organizační složky obchodního závodu, vzniká živnostenské oprávnění dnem jejich zápisu do obchodního rejstříku. Den vzniku živnostenského oprávnění je zákonem stanoven, nelze vznik oprávnění posunout na pozdější datum. Je však možné při ohlášení živnosti oznámit na 2 měsíce i přerušení provozování živnosti. 


4. Jakým dokladem mám prokázat vztah k sídlu?

Dokladem, prokazujícím právní důvod pro užívání prostor, do nichž bylo umístěno sídlo podnikatele, může být např. nájemní smlouva, výpis z katastru nemovitostí, písemný souhlas vlastníka nemovitosti s užíváním prostor aj. Formulář souhlasu s umístěním sídla viz dokumenty ke stažení.


5. Kdo je to odpovědný zástupce?

Odpovědný zástupce je, dle ust. § 11 odst. 1 živnostenského zákona, fyzická osoba ustanovená podnikatelem, která odpovídá za řádné provozování živnosti a za dodržování právních předpisů vztahujících se k podnikání v režimu živnostenského zákona. Odpovědný zástupce je k podnikateli ve smluvním vztahu. Podnikatel ustanovuje odpovědného zástupce většinou z důvodu, že sám nesplňuje odbornou nebo jinou způsobilost pro provozování živnosti, u právnické osoby plní funkci odpovědného zástupce člen statutárního orgánu (není to však podmínkou).  Funkci odpovědného zástupce může osoba vykonávat pouze pro 4 podnikatelské subjekty. Odpovědným zástupcem právnické osoby nemůže být člen dozorčí rady či jiného kontrolního orgánu této právnické osoby. Tuto funkci nemůže plnit fyzická osoba, u níž trvá překážka provozování živnosti (více in ust. § 8 živnostenského zákona). Odpovědným zástupcem v oboru nebo příbuzném oboru živnosti nemůže být ani osoba, které bylo sankčně zrušeno živnostenské oprávnění, a to po dobu 1 roku od právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění.


6. Je nutné pro ohlášení živnosti (žádost o koncesi) dokládat výpis z Rejstříku trestů ČR?

Bezúhonnost je všeobecná podmínka provozování živnosti, kterou musí splňovat podnikatel (fyzická osoba) a osoba, která plní funkci odpovědného zástupce. Vyžaduje-li to živnostenský zákon, živnostenský úřad si výpis z Rejstříku trestů ČR pořídí sám. Výpis z Rejstříku trestů ČR je pořízen elektronickou cestou a bez poplatku.


7. Jak vypadá řádné označení provozovny?

Provozovna musí být trvale a zvenčí viditelně označena obchodní firmou (názvem právnické osoby) nebo jménem a příjmením podnikatele, identifikačním číslem osoby (IČO). Mobilní provozovna a automat musí být dále označeny údajem o sídle podnikatele. Provozovna sloužící k poskytování služeb nebo k prodeji zboží spotřebitelům navíc také jménem a příjmením osoby odpovědné za činnost provozovny (s výjimkou automatů) a prodejní nebo provozní dobou určenou pro styk se spotřebiteli. Provozovny, ve kterých je poskytováno ubytování, musí být dále označeny kategorií a třídou ubytovacího zařízení.


8. Je nutné živnostenskému úřadu oznámit dočasné uzavření provozovny?

Dočasné uzavření provozovny není podnikatel povinen živnostenskému úřadu oznamovat. Je však povinen, nebrání-li tomu závažné důvody, předem a na vhodném místě označit počátek a konec dočasného uzavření provozovny (tato povinnost se netýká mobilních provozoven a automatů).


9. Jaký je rozdíl mezi sídlem a provozovnou?

Sídlo je adresa zapsaná v živnostenském rejstříku či jiné evidenci. Často se jedná o místo, odkud podnikatel řídí svoji činnost (adresa pro fakturaci, vyřizování telefonů, atd.).  Sídlo si volí podnikatel (fyzická osoba) podle vlastní úvahy, nejčastěji to bývá adresa trvalého bydliště. Pokud se však adresa sídla liší od adresy místa bydliště, je podnikatel povinen doložit živnostenskému úřadu právní důvod pro užívání prostor sídla. Má-li fyzická osoba bydliště i sídlo na ohlašovně, musí doložit souhlas obce s umístěním sídla.

 

Provozovna je prostor, v němž je živnost provozována. Toto je nejdůležitějším znakem provozovny. Za provozovnu se pro účely zákona považuje i automat nebo obdobné zařízení sloužící k prodeji zboží nebo poskytování služeb a mobilní provozovna (stánek, pojízdná prodejna). Podnikatel může provozovat jednu živnost ve více provozovnách nebo v jedné provozovně provozovat více živností, přičemž by taková provozovna měla být způsobilá k vykonávaným činnostem dle zvláštních právních předpisů (požární, bezpečnostní, hygienické). Za provozovnu lze považovat např. obchody, restaurace, stánky, sklady, dílny, byty, prodejní automaty, pojízdné prodejny aj.


10. Musím oznámit ukončení činnosti v provozovně?

Ukončení činnosti v provozovně je podnikatel povinen předem oznámit živnostenskému úřadu. Vedle své identifikace, adresy provozovny a data ukončení činnosti v provozovně, je podnikatel povinen nejpozději k tomuto dni též oznámit živnostenskému úřadu, na jaké adrese lze vypořádat jeho závazky pro případné reklamace. Podnikatel je povinen ohlásit každou změnu adresy pro vypořádání závazků po dobu 4 let ode dne ukončení činnosti v provozovně.


11. Pokud se přestěhuji, jsem povinen tuto změnu ohlásit živnostenskému úřadu?

Ode dne 1.8.2010 nemusí podnikatel oznamovat živnostenskému úřadu změnu adresy bydliště. Podnikatel je povinen živnostenskému úřadu oznámit všechny změny a doplnění týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny pro ohlášení živnosti, a předložit doklady o nich do 15 dnů ode dne jejich vzniku. To však neplatí, pokud jde o změny a doplnění již zapsané v základních registrech, v obchodním rejstříku nebo v informačním systému evidence obyvatel, pokud je podnikatel státním občanem ČR, anebo v informačním systému cizinců, pokud je podnikatel cizincem. Adresa bydliště je údajem zapsaným v informačním systému evidence obyvatel. Tuto změnu tak živnostenský úřad zjistí sám a zapíše ji do živnostenského rejstříku automaticky, aniž by o provedené změně podnikatele informoval.


12. Kde mají právnické osoby oznamovat změny dříve, na živnostenském úřadu nebo na obchodním rejstříku?

Ode dne 1.7.2008 obecně platí skutečnost, že pokud se jedná o změny a doplnění již zapsané do obchodního rejstříku, pak tyto změny již není podnikatel povinen duplicitně oznamovat živnostenskému úřadu. Obchodní rejstřík má za povinnost informovat příslušný živnostenský úřad. Změna obchodní firmy a sídla se tedy oznamuje pouze na příslušném rejstříkovém soudu. Změny v rozsahu předmětu podnikání se ohlašují nebo se o ně žádá u jakéhokoliv živnostenského úřadu, zápis do obchodního rejstříku je následný.


13. Mohu oznámit přerušení provozování živnosti živnostenskému úřadu zpětně?

Zpětně oznámit přerušení provozování živnosti nelze, neboť živnostenský zákon stanovuje podnikateli oznámit svůj úmysl o přerušení provozování živnosti předem. Od 1.8.2010 oznámení o přerušení provozování živnosti živnostenskému úřadu není povinností podnikatele, je na jeho vůli, zda tuto skutečnost oznámí či nikoli. Výhodou tohoto dobrovolného oznámení je, že v době přerušení provozování živnosti je podnikatel zbaven některých povinností, které jsou taxativně vyjmenovány v § 31 odst. 11 živnostenského zákona (např. v době přerušení živnosti není povinen splňovat podmínky odborné nebo jiné způsobilosti). Provozování živnosti je přerušeno dnem doručení oznámení o přerušení nebo dnem pozdějším uvedeným v oznámení.


14. Mohu živnost přerušit na dobu neurčitou?

Přerušit lze vždy na dobu určitou, délka přerušení však již není omezena, může tak jít např. o 5, 10 či 50 let (dříve bylo možné přerušit maximálně na dobu 2 let). 


15. Když oznámím živnostenskému úřadu, že chci zrušit živnost, je tato zrušena ke dni podání žádosti?

Živnostenské oprávnění je zrušeno na žádost podnikatele ke dni, který mu podnikatel oznámí, nejdříve však ke dni doručení žádosti. Není-li datum zrušení podnikatele uvedeno, oprávnění provozovat živnost zaniká až nabytím právní moci rozhodnutí živnostenského úřadu. Po převzetí rozhodnutí běží účastníkovi řízení patnáctidenní lhůta pro odvolání a teprve po uplynutí této lhůty následující den, kdy se již nemůže odvolat, rozhodnutí nabývá právní moci. Lhůtu je možné zkrátit tím, že se účastník řízení vzdá práva na odvolání, což lze učinit i v den převzetí rozhodnutí. Pokud je jediným účastníkem řízení, nabývá rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění právní moci tímto dnem.


16. Pokud provozuji podnikatelskou činnost v režimu živnostenského zákona jako fyzická osoba, jaký údaj o evidenci mám uvádět na fakturách, listinách a na internetových stránkách, pokud nejsem zapsán do obchodního rejstříku?

Zmiňovaná povinnost je uvedena v ust. § 435 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, které uvádí, že každý podnikatel musí uvádět na obchodních listinách (např. objednávky, obchodní dopisy, faktury, smlouvy…), i v rámci informací zpřístupňovaných veřejnosti prostřednictvím dálkového přístupu (webové stránky) své jméno a sídlo. Podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku uvede na obchodní listině též údaj o tomto zápisu včetně oddílu a vložky. Podnikatel zapsaný v jiném veřejném rejstříku uvede údaj o svém zápisu do tohoto rejstříku. Podnikatel nezapsaný ve veřejném rejstříku uvede údaj o svém zápisu do jiné evidence. Byl-li podnikateli přidělen identifikující údaj (např. IČO), uvede i ten. Na výše specifikované listině lze uvést i další údaje, nejsou-li způsobilé vyvolat klamavý dojem. Sporné může být, zda je nutné uvádět i další evidenční číslo, pod nímž jste v daném rejstříku zapsán. Zákon to výslovně nevyžaduje, avšak v zájmu právní jistoty lze takový postup doporučit. 


Dokumenty ke stažení